Novinky

12.07.2008
Britští LADYTRON se představí 20.října v Praze!

Elektropopové kvarteto z Liverpoolu, jehož členy jsou rovnou 2 zpěvačky s rovně sřiženými ofinami a jež jsou známí i mnoha remixy pro Dave Gahana z Depeche Mode, Blondie, Goldfrapp nebo Placebo se po neuskutečněném vystoupení na Creamfields představí v tuzemské premiéře Praze. Kapela, která nedávno vydala své nové, dlouho očekávané album Velocifero vystoupí na svém samostatném koncertě 20.října v pražském Lucerna Music Baru.

Debut kaplely Ladytron, nazvaný 604, se stal jednou z hlavních součástí nového elektronicko-rockového hudebního směru, který začal dozrávat v roce 2001. Zatímco kapela nenápadně vizuálně i stylisticky ovlivňovala svět hudby, čisté analogové dobrodružství zvuku a substancí alba ovlivnilo samotný hudební žánr.

Hity jako “Playgirl” a “Seventeen” (z další desky Light & Magic) se tiše bouří proti frackovitým a falešným tématům současnosti na rozdíl od zvukovového vyprávění ve stylu kapel jako Air, Stereolab, a My Bloody Valentine. U kapely Ladytron pozorujeme protiváhu emocionální zranitelnosti a psychologické vynalézavosti – zřejmé navzájem si čelícími vokály Helen Marnie a Miry Aroyo. Touto protiváhou vytváří svůj vlastní svět, který ještě zdaleka nebyl úplně prozkoumán.

Živá vystoupení je okamžitě oddělila: „ Chtěli jsme hrát na všechny ty exotické nástroje naživo“, říká Aroyo o hromadě antikvárních syntetizérů, kterými se kapela ohání na podiu. Daniel Hunt pokračuje: „ Není mnoho těch, kdo by kdy vystupovali v podobném duchu, kromě Emersona, Lake a Palmera nebo někoho takového. Připadal jsem si jako bych byl v Bell Labs v roce 1970.“

Rok vystupování a experimentování vedl k vytvoření alba Witching Hour, dodnes zvukově nejkomplexnějšího počinu kapely Ladytron. Album si udrželo nezaměnitelnou, mechanizovanou vřelost jejich Korg MS20s, ale dynamické programování Reubena Wu se spojilo s Huntovými „shoegazey“ kytarovýmimi vrstvami jako ve skladbách které patří mezi jejich nejznámější; “Destroy everything you touch”, “International dateline” a “High Rise”, ale zároveň se lehce přiklonilo k více indie-rockové tvrdošíjnosti. Zatímco na albu pozorujeme zřetelný kreativní růst kapely, jejich nezlomnost vně nahrávacích studií přispěla k jinému druhu zralosti. Kapela se vydala na turné, spolu s velkým počtem následovníků a fanoušků; vyprodávali koncerty v severní Americe a Evropě, hráli pro davy v Číně a Latinské Americe. Bez podpory jakékoli významné nahrávací společnosti Ladytron koncertovali do vyčerpání další dva roky. Vystoupily před více než 4,000 posluchači v Bogotě, v Kolumbii - kde bylo jejich vystoupení náhle ukončeno místní armádou - a na začátku roku 2007 vystoupili jako předkapela Nine Inch Nails a to na žádost Trenta Raznora. „Najednou jsme zjistili, že jsme úplně nezávislí a přitom kamkoli jsme přijeli dav byl větší a větší,“ říká Wu. „Dávalo nám to pocit, že máme vše pevně ve svých rukou.“

Jako výsledek jejich nabytého sebevědomí a svobody poté ve studiu došlo k ztvárnění představy, kterou dotáhli na Witching Hour a zároveň tím předefinovali hudebnímu žánr. V produkci Ladytron za asistence Vicarious Blisse (Ed Banger Records) and Alessandra Cortiniho (Nine Inch Nails), deska VELOCIFERO překračuje hranice elektro-popu s čerstvým závanem zdeformovaného soulu. Mira a Helen – jejich neslučitelné vokály samy o sobě poskytují dostatečnou hlobku – se vyvinuly jak po hudební tak i po textařské stránce a propůjčili provokující harmonie písním jako “Runaway” a “I’m Not Scared.”

„Navzájem jsme lépe poznali svoje vlastní silné stránky,“ vysvětluje Mira, která označuje album Grace Jonese a Dr. Johna jako podstatné při vzniku a nahráváni Velocifera. „Na minulých nahrávkách nebyl zvuk takový jak bychom si ho představovali.“

“Black Cat” začíná tlukotenm a zvuky baskytary, které lze přirovnat ke kotoučové pile a kadenci zdeformovaných kopanců. Miriny vokály – zpívané v její rodné bulharštině – podporují a odrážejí zlověstný sentiment nahrávky. Části Ennio Morriconeho skladeb se objevují na nahrávce “Ghosts,” zároveň když Helen opakuje refrén “There’s a ghost in me who wants to say I’m sorry. Doesn’t mean I’m sorry.”

Smícháno Michaelem Pattersonem (Beck, P.Diddy, BRMC), Velocifero se prochází širokým páse emocí od vnímavosti a blaženosti (“Tomorrow”) k přímosti a vzrušenosti (“Deep Blue”). “Predict The Day,” který začíná zlehka pískanou melodií stupňující se k rockovému náporu naprogramovaných hi-hat, vokálů v pozadí a rozeklané kytary zobrazuje půvabný závazek alba postavit se proti statu quo.

„ Nikdy jsme nereagovali na nic co se děje venku“, říká Mira. „Vždy budou existovat lidé, kteří budou chtít ať zůstanete napořád na stejném místě, ale takhle se nedá dělat hudba a ani nic jiného. Je zřejmé, že si musíme dopřát výhody pochybností o tom, jestli opravdu můžeme dělat co chceme, protože v zásadě když jsme začínali nebyl nikdo, kdo by nám řekl co dělat. Zkrátka jsme to udělali.“

S nabitým kalendářem koncertů v Evropě a severní Americe bude mít publikum bohaté možnosti vstřebat syntézu kapely Ladytron a přesvědčit se na vlastní oči jak kapela předefinovala hudební směr u jehož vzniku stála.¨

Vstupenky budou k dostání v obvyklých předprodejích.

Více info na:

www.ladytron.nettwerk.com
www.myspace.com/dsmackupromotion
www.musicbar.cz


http://www.myspace.com/ladytron

↑ Nahoru © 2002–2015  D_SMACK_U PROMOTION, code & redesign by kornout TOPlist